V Krkonoších se léčivé rostliny tradičně dělily na "sluneční " a "měsíčné". Věřilo se totiž, že z těchto nebeských těles pocházejí jejich léčivé vlastnosti. Nejlepší sklizeň „slunečních” bylin se v Krkonoších odehrávala na svátek Nanebevzetí Panny Marie, kdy byly rostliny sbírány v plném květu. Byliny "měsíčné" se sbíraly za jasných nocí s úplňkem. Speciální a magickou sílu měly mít byliny natrhané, v nejkratší noci v roce, za Svatojánské noci. Pouze v tomto období jste mohli sbírat krkonošské byliny rostoucí na Bílé Louce- v legendární "Zahradě Ducha Hor". Za porušení těchto pravidel se člověk vystavoval jeho kruté pomstě. Sesbírané a nasušené byliny byly požehnány 15. srpna, tedy ve svátek Nanebevzetí Panny Marie a to pro zajištění jejich terapeutického účinku. Velkou roli pro sběr bylin hrála i denní doba. Byliny se obvykle byly trhaly ve slunných a suchých dnech. Rostliny, ze kterých byl získáván olej, se trhaly těsně po ranní rose. Kořeny rostlin se obvykle vykopávaly na jaře nebo pozdě na podzim, kdy ob
sahovaly nejvyšší množství žádaných látek.

Obr.: Léčivé byliny používané v Krkonoších od nepaměti:

pupava bezlodyžná, šafrán jarní, prvosenka vyšší, náprstník červený, arnika horská, lilie zlatohlavá, rozchodnice růžová.